Report z happeningu Kde domov můj

Přinášíme report z happeningu Kde domov můj, který se uskutečnil 2. května v Praze na Pankráci. Díky reportáži Ley Surovcové v Událostech ČT, fotoreportáži Ludvíka Hradilka na Aktuálně.cz a fotogalerii Jitky Krejčové na fb Asistence se nám podařilo oslovit čtyři majitelky a majitele bytů, které teď postupně navštěvujeme a domlouváme podmínky. Děkujeme, přidejte se!

Velkým přínosem akce byla debata s pozvanými zástupci různých politických stran a institucí, které se otázkou bydlení v Praze zabývají. Pozvání přijali: Patrik Nacher (poslanec ANO, kandidát na primátora Prahy), Jan Čižinský (poslanec KDU-ČSL, starosta Prahy 7), Jitka Modlitbová (MPSV, sociální bydlení a soc. začleňování), Michaela Marksová (ČSSD, bývalá ministryně práce a soc. věcí), Vít Šimral (poslanec Piráti, garant prorgamu v obl. soc. věcí), Michal Prager (Piráti, zastupitel MČ Praha 14, předseda komise pro soc. věci a zdravotnictví), Tomáš Němec (IPR), Petra Kolínská (Zelení, náměstkyně primátorky) a Olga Bierhanzlová (Ramus).

Z debaty mimo jiné vyplynulo, že Praha má v současné době přes 60 bytů zvláštního určení, které podstupují rekonstrukci a tudíž jsou nevyužité. Z výpovědí lidí, kteří v okolí těchto bytů žijí,víme, že jsou prázdné i několik let. Kde to tedy vázne? Zkušenosti lidí na vozíku, kteří o byty žádají, je většinou negativní (na byty nedosáhli a zamítavá odpověď se dostává bez vysvětlení). To budeme dále sledovat a snažit se změnit přístup úředníků – jsme rádi, že jsme se konečně dobrali čísla nevyužívaných bytů.

Zastupitelstva jednotlivých městských částí mohou situaci vzít do vlastních rukou a např. zrekonstruovat staré budovy, jako to udělali na Praze 7. Tím ale „nespasí“ celou Prahu, natož jiné regiony, odkud lidi z důvodu nedostatku jiných možností do Prahy přicházejí. To by chtěl změnit Michal Prager, který se do Prahy přestěhoval v podstatě nedobrovolně – ve městě, z něhož pochází, chybí potřebná infrastruktura.

Praha však má finance (konkrétně 2 mld) na okamžitý nákup bytů, nákup jí radí udělat i odborníci, ale z nějakého důvodu neumí své zdroje použít. Dotkli jsme se i problematiky rozmístění sociálních bytů. Michal Prager uvedl konkrétní připomínky, na které je třeba brát zřetel, jako např. místo v nízkopodlažních autobusech v oblastech, kde se byty zvláštního určení nacházejí (Praha 14, Praha 11).

Dalším problémem je i neexistující zákon o sociálním bydlení, který podle Michaely Marksové neprochází už několik let prostě proto, že se velmi různí názory na to, jakou podobu by sociální bydlení mělo mít nebo pro koho by bylo určeno. Důležitá byla účast poslanců pana Čižinského a Šimrala, kteří mohou téma do tvorby zákona přinášet. V diskuzi zazněla možná inspirace pro Prahu, a to úspěch města Brna s projektem Rapid Re-housing, kde si uvědomili, že dělat sociální práci s lidmi, kteří nemají kde bydlet, zkrátka nepřináší výsledky a tak vybraným rodinám pomohli vyřešit jejich bytovou nouzi, přičemž s nimi nadále pracují. Tuto praxi bychom chtěli využít i v Asistenci. S lidmi, kteří budou samostatně bydlet, dále spolupracovat na jejich plnohodnotném zapojení se do běžného života ve společnosti.

Alternativní variantou pro řešení bytové nouze je také spolubydlení lidí s postižením a bez něj, které za Gigabyt představila Olga Bierhanzlová. Zároveň ale upozornila na nedostatek komerčních bytů, které by byly bezbariérové, nebo kde by byly možné úpravy. Lidi s postižením často omezuje i jejich nižší příjem, i když pracují a pobírají invalidní důchod. Je však důležité zmínit, že v současné době je v Praze obtížné hledání dostupného bydlení i pro lidi bez postižení ze střední třídy, jak konstatoval Vít Šimral.

V závěru debaty byl ponechán prostor na příspěvky lidí, kteří bydlení již dlouhodobě hledají. Otázky výměny bytů za větší, pokud chce člověk zakládat rodinu, nebo pokud pobyt v daném bytě nedoporučuje psychiatr, zůstávají nezodpovězeny. Panelisté je však trpělivě vyslechli a z debaty odcházeli s reálným obrazem současné situace.

Akční skupina lidí na vozíku a lidí z Asistence o.p.s. se snaží na situaci nejenom upozornit, ale pokouší se i o provizorní řešení. Na těchto webových stránkách se mohou zapojit majitelé nemovitostí a nabídnout byty s bezbariérovým přístupem k pronájmu.